Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Motivace Spolkové republiky Německo k zavedení eura
Hadravová, Tereza ; Dvořák, Pavel (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dobou mezi lety 1988 až 1990, kdy se v Evropském společenství (ES) formovala budoucí Hospodářská a měnová unie. Jako uvedení do tématu je nastíněn vývoj měnové integrace v ES až do vzniku Evropského měnového systému (EMS). Cílem práce je probrat hlavní motivační faktory, které mohly Německo, nejsilnější ekonomiku ES, vést k rozhodnutí podpořit projekt měnové integrace. Možné faktory jsou rozděleny na dvě hlavní skupiny - politické a ekonomické. Každý faktor je popsán a doplněn analýzou, zda a jak hrál v motivaci Německa roli. Část o politickém pozadí motivace Německa je uvozena faktem, že téma měnové unie inicioval ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher. Dále je rozebrána neudržitelnost dominantního postavení Bundesbanky v EMS a silná i symbolická pozice D-mark. Část o politických motivech zakončuje podkapitola o německém znovusjednocení, které se událo v době intenzivních jednání o HMU. V rámci ekonomické motivace analyzuje autorka čtyři různé ekonomické pohledy. Prvním je oficiální pohled skrze studii Jeden trh, jedny peníze, kterou si nechala vypracovat Evropská komise. Druhý koncept pojednává o tzv. nekompatibilní trojici neboli neslučitelnosti autonomní měnové politiky, fixovaných směnných kurzů a volného pohybu kapitálu. Třetí část pak představuje názory...
Česká národní banka, právní postavení a náplň činnosti
Semecký, Petr ; Bakeš, Milan (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent) ; Karfík, Zdeněk (oponent)
disertační práce Petr Semecký Česká národní banka, právní postavení a náplň činnosti 1 Abstrakt A. Cíle Hlavním cílem disertační práce "Česká národní banka, právní postavení a náplň činnosti" je kvantifikovat, kvalifikovat a vyvodit co možná nejpřesnější závěry ohledně některých aspektů vývoje postavení a aktivit České národní banky do budoucna. K řešení tohoto úkolu autorovi posloužilo vymezení tří klíčových otázek v úvodu práce, jimiž jsou následující: 1. Jaké dopady pro Českou národní banku bude mít vytvoření nových orgánu pro dohled nad finančním trhem na celoevropské úrovni? 2. Jaké jsou přínosy a negativa přijetí společné evropské měny pro Českou republiku a měla by Česká republika do Evropské měnové unie vůbec vstupovat? 3. Jaký bude dopad novelizací směrnic o kapitálové přiměřenosti (tzv. "směrnice Basel II") na činnost České národní banky? B. Metody Při tvorbě práce bylo využito široké spektrum výzkumných metod, jež mají zajistit, aby došlo k vyvození závěrů s co možná nejvyšší vypovídací hodnotou. Lze jmenovat především metodu rešerší, abstrakce, komparace a syntézy. C. Prameny Jako nejdůležitější prameny využité při tvorbě práce lze jmenovat zejména odborné publikace, monografie, články uveřejněné v novinách a specializovaných odborných časopisech, odborné stati z internetových stránek...
Teorie optimálních měnových oblastí: regionální aspekty
Ubry, Michael ; Šíma, Ondřej (vedoucí práce) ; Pour, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá teorií optimálních měnových oblastí, která byla využita pro analýzu jednotlivých krajů České republiky. Samotná analýza se opírá především o tři kritéria: mobilita výrobních faktorů, otevřenost ekonomiky a diverzifikace produkce. Cílem práce bylo zjistit, zdali jsou jednotlivé kraje ČR připravené na měnovou integraci například v podobě přijetí eura a především zdali tvoří optimální oblast s ostatními regiony ČR. Z výsledků analýzy vyplývá, že Česká republika netvoří optimální měnovou oblast, ale i přesto je pro ní výhodné mít jednotnou měnu především z důvodů snížení transakčních nákladů a zachování suverenity území. Z čistě ekonomické a teoretického pohledu by tedy existence krajských měn přinesla daným krajům více nákladů než přínosů. Výsledky práce také naznačují, že ne každý kraj bude vhodným kandidátem pro vstup do eurozóny.
Měla by být v rámci eurozóny zavedena společná hospodářšká politika?
Vávrová, Monika ; Čajka, Radek (vedoucí práce) ; Bolotov, Ilya (oponent)
Tato práce se snaží najít odpověď na otázku, zda li by měla být zavedena společná hospodářská politika v rámci eurozóny. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole je zmíněn vývoj Evropské unie, ve druhé popisuji vznik měnové unie, ve třetí se věnuji reakcím Evropské unie na světovou krizi. V poslední kapitole se zabývám důvody pro/proti zavedení společné hospodářské politiky.
Evropská měnová unie - vývoj a teorie
Čajka, Radek ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Taušer, Josef (oponent) ; Záklasník, Martin (oponent)
Doktorská disertační práce se zabývá problematikou měnové integrace v Evropě. V rámci tří základních částí je náležitý prostor i podrobnost věnován historicko-politicko-ekonomickým souvislostem postupného vytváření měnové oblasti, vlivu finanční a ekonomické krize na symetrii (resp. asymetrii) vývoje Eurozóny jako celku a akutní hrozbě, tedy dluhové krizi (zejména reakci EU na ni). Současně jsou i nastíněny možnosti budoucího vývoje, kdy je nejvíce rozpracována možnost zavedení fiskálních výborů.
Monetary Integration and Intensity of Mutual Trade of the Eurozone - Empirical Evidence
Špinar, Petr ; Klosová, Anna (vedoucí práce) ; Bluhm, Marcel (oponent)
The present dissertation focuses on the impact of the adoption of common European currency on trade of the eurozone countries. There have been several studies published on the subject of the possible euro's pro-trade impact on economies of the first eurozone participants, most of those studies use sample periods prior to 2003. This thesis contributes to the literature by adding six more years of eurozone data to 2011, capturing two further enlargements of the European Union and four eurozone expansions. The results of the models estimate the effect of common currency on trade to be insignificant. On the other hand, membership in the European Union proved to have significant and important trade enhancing effect of 13 % - 25 %.
Analýza plnění Maastrichtských kritérií ČR od roku 1998
Křivánek, Matěj ; Dočkal, Dalibor (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Konvergenční kritéria a jejich plnění jednotlivými zeměmi je velice aktuální a diskutované téma posledních několika let, s ohledem na stále se rozrůstající počet zemí usilujících o vstup do Evropské hospodářské a měnové unie (HMU). Stalo se také součástí politik jednotlivých centrálních bank, které mají nezanedbatelný vliv na jejich plnění. Začátek práce bude zaměřen na teorii optimální měnové oblasti (OCA), jak ji v 60. letech rozpracoval Robert A. Mundell a na ní postavená Maastrichtská kritéria, následně budou poznatky získané v této části aplikovány na prostředí České republiky. Úkolem této bakalářské práce je analyzovat vývoj měnové politiky České republiky s ohledem na to, že se také Česká republika zavázala k přijetí společné evropské měny. Jaký vliv bude mít to, že ČR je malou otevřenou ekonomikou, která je silně závislá na vývoji Eura, především pak Německé ekonomiky? Dále budu hodnotit politiku centrální banky, která musí být prováděna tak, aby Česká republika splnila stanovená Maastrichtská kritéria. Dále si klade za cíl zhodnotit výhody a rizika spojená se vstupem do měnové unie, jako je např. oslabení moci České národní banky (ČNB), především pak ztráta užití směnných kurzů jako důležitého stabilizačního prostředku pro ekonomiku.
Vnímaná inflace - nový fenomén po zavedení eura v hotovostní podobě
Smrčková, Gabriela ; Šaroch, Stanislav (vedoucí práce) ; Arlt, Josef (oponent) ; Lacina, Lubor (oponent) ; Čech, Zdeněk (oponent)
Dizertační práce analyzuje nárůst ukazatele vnímané inflace po zavedení eura v hotovostní podobě. Cílem práce je odhalit faktory, které vedly k tak rapidnímu zhoršení cenového vnímání ze strany Evropských spotřebitelů po roce 2002, což nereflektovalo cenový vývoj v eurozóně, a vyvodit zobecňující závěry pro tvůrce hospodářské politiky kandidátských zemí. Existují alespoň čtyři důvody, proč má cenu se zabývat odtržením ukazatele vnímané inflace od inflace skutečně naměřené. Zaprvé, z hlediska politicko-ekonomického, se lze obávat poklesu podpory projektu měnové integrace. Zadruhé v rovině makroekonomické existuje riziko, že nadhodnocování inflace negativně ovlivní rozhodování o spotřebě, ať už do její úrovně či z hlediska struktury. Zatřetí nesprávné vnímání cenového vývoje může narušit důvěru v oficiální statistiky EU. Konečně nejobávanější riziko pro tvůrce hospodářské politiky pravděpodobně představuje možné přelévání nárůstu vnímané inflace do inflačních očekávání. V dizertační práci je formulováno několik hypotéz, které vycházejí z analýzy problematiky vnímané inflace ze dvou základních úhlů pohledu. Zaprvé z hlediska detailního rozboru vývoje cen po roce 2002 (Hypotézy: (i) spotřebitelé vnímají citlivěji ceny některých statků, proto nárůst ukazatele vnímané inflace lze vysvětlit abnormálním vývojem některých cen ve zkoumaném období (ii) konvergence nových eurových cen ve směru k jejich atraktivní podobě vedla k častým cenovým pohybům, což mělo negativní dopad do cenového vnímání). Zadruhé z pohledu omezeného cenového vnímání spotřebiteli. (Hypotézy: (iii) spotřebitelé se nechovají racionálně, pokud jde o ceny, tudíž nejsou schopny zachytit veškeré cenové pohyby v ekonomice). Dizertační práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola je spíše teoretického charakteru a uvádí do problematiky vnímané inflace. Na ni navazují dvě kapitoly empirické, ve kterých jsou analyzovány příčiny nárůstu ukazatele vnímané inflace po zavedení eura v hotovostní podobě. Práce uzavírá, že za zhoršeným cenovým vnímáním po roce 2002 stojí celá řada příčin, které se vzájemně doplňují a jež mají prvotní původ ve změně měnového prostředí. Jde jednak o používání zaokrouhlených konverzních kurzů ze strany spotřebitelů při přepočítávání eurových cen do cen původních, vyšší citlivost spotřebitelů k cenovému růstu oproti poklesu, které spolu s vyšším cenovým růstem některých výrobků ve stěžejním období a častými cenovými pohyby vedly k obviňování eura z vyšších cen. Dizertační práce rovněž upozorňuje, že zatímco nárůst ukazatele vnímané inflace nevedl k růstu inflačních očekávání, narušení cenového vnímání mohlo negativně ovlivnit rozhodování o spotřebě.
Měnová integrace v oblasti východní Asie: vznik a perspektivy
Tůma, Jan ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Jelínek, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá stavem měnové integrace ve východní Asii a předpoklady regionu pro její další prohlubování. Poskytuje přehled nejdůležitějších iniciativ pro měnovou a finanční spolupráci v regionu a popisuje jejich roli v tomto procesu. Na základě teorie optimální měnové oblasti a jejích kritérií je ohodnocena vhodnost východní Asie pro jednotnou měnu. Dopady měnové integrace na východoasijské ekonomiky jsou zkoumány z teoretického i praktického hlediska. Na základě všech těchto poznatků se práce pokouší nastínit možný budoucí vývoj směrem k vytvoření Asijské měnové unie.
Aktuální otázky přípravy ČR na vstup do oblasti eura
Furch, Tomáš ; Kalínská, Emílie (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Tato bakalářská práce se primárně zabývá otázkami současné hospodářské situace České republiky v oblasti připravenosti na přijetí jednotné evropské měny euro. Práce se skládá z pěti kapitol, ve kterých jsou kromě samotné ČR dále popisovány také obecné aspekty měny euro ať už z pohledu historického vývoje této měny, nebo z pohledu současné problematiky eura v různých státech Evropy. Součástí poslední kapitoly je také postavení eura v celé světové ekonomice a možné budoucí procesy spojené s touto měnou.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 19 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.